Federico Delbonis

Federico Delbonis
Federico Delbonis ve Wimbledonu 2019
Stát	Argentina Argentina
Datum narození	5. října 1990 (34 let)
Místo narození	Azul, Argentina
Bydliště	Azul, Argentina
Výška	191 cm
Hmotnost	88 kg
Profesionál od	2005
Držení rakety	levou rukou, bekhend obouruč
Výdělek	6 132 805 USD
Dvouhra
Poměr zápasů	164–200
Tituly	2 ATP, 11 challengerů, 1 Futures
Nejvyšší umístění	33. místo (9. května 2014)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open	3. kolo (2016)
French Open	4. kolo (2021)
Wimbledon	1. kolo (2014, 2015, 2016, 2018, 2019, 2021, 2022)
US Open	2. kolo (2014, 2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů	60–86
Tituly	2 ATP, 6 challengerů, 2 Futures
Nejvyšší umístění	110. místo (22. července 2019)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	2. kolo (2020)
French Open	3. kolo (2019)
Wimbledon	2. kolo (2016, 2018)
US Open	2. kolo (2015, 2019)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry	1. kolo (2016)
Týmové soutěže
Davis Cup	vítěz (2016)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20231116a16. listopadu 2023 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Federico Delbonis (5. října 1990 Azul) je argentinský profesionální tenista hrající levou rukou. Ve své dosavadní kariéře vyhrál na okruhu ATP Tour dva singlové a dva deblové turnaje. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal dvanáct titulů ve dvouhře a osm ve čtyřhře.

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v květnu 2014 na 33. místě a ve čtyřhře pak v červenci 2019 na 110. místě. Trénuje ho Albert Gustavo Tavernini.

Přelomovou se pro něj stala sezona 2013, během níž odehrál premiérové finále turnaje ATP a také pronikl do elitní stovky světového žebříčku. Na nejvyšší grandslamové úrovni se ve dvouhře nejdále probojoval do třetího kola melbournského Australian Open 2016. ve dvouhře triumfoval na Brasil Open 2014 a Grand Prix Hassan II 2016.

V argentinském daviscupovém týmu debutoval v září 2014 floridskou baráží Světové skupiny proti Izraeli, v němž ve čtyřhře podlehl po boku Horacia Zeballose dvojici Jonatan Erlich a Andy Ram. Argentina se po vítězství 3:2 na zápasy udržela ve světové skupině. V roce 2016 se stal členem vítězného družstva, které ve finále zdolalo Chorvatsko. Do roku 2021 v soutěži nastoupil k šesti mezistátním utkáním s bilancí 5–3 ve dvouhře a 0–1 ve čtyřhře.^[1]